Význam prostorových informací a služeb

Odborné pojmy s adjektivem „prostorový“ (synonymum k termínu „geografický“) jsou používány v řadě oborů a mají proto více definic a interpretací. Prostorová data jsou data vztahující se ke konkrétním místům v prostoru, která obsahují i vyjádření polohy těchto míst. Prostorové informace jsou informace získané interpretací prostorových dat a vztahů mezi nimi. 

Prostorová data a služby nad prostorovými daty (možné formy zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace) jsou ve veřejné správě využívány pro zajišťování ochrany životního prostředí, v dopravě, regionálním rozvoji, územním plánování, stavební činnosti, zemědělství, při řešení daňových potřeb státu, v oblasti státní statistiky, evidence a správy majetku, správy a rozvoje území apod. Prostorová data, prostorové informace a služby nad prostorovými daty mají mimořádný význam pro zajišťování bezpečnosti a obrany státu, prevenci kriminality, ochranu obyvatelstva, předcházení živelním či antropogenním (průmyslovým) pohromám. Aktuální, jednotné a rychle dostupné prostorové informace jsou nezbytné pro kvalitní operační a krizové řízení na všech úrovních.

Plánování výletu na kole, navigace v autě, vyhledání pozemku v katastru nemovitostí, sledování zásilek, předpověď počasí, návrh uspořádání zahrady, k tomu všemu a mnohému dalšímu potřebujeme mít i jako laikové specifické digitální dovednosti, a to dovednosti práce s prostorovými daty (geodaty) a službami nad nimi postavenými. 

Lze tedy konstatovat, že služby nad prostorovými daty jsou nedílnou součástí našeho každodenního života, a to jak pracovního, tak soukromého. A k tomu jsou nezbytností digitální dovednosti. Některé můžeme získat intuitivně, nebo odkoukáním od kamarádů, kolegů. Mnohé je ale třeba získat cíleným studiem na střední škole, univerzitě, nebo v rámci kurzů celoživotního vzdělávání. 

Abychom z prostorových dat získali informace, což by měl být smysl naší práce s prostorovými daty, musíme mít schopnost prostorová data správně a v souvislostech interpretovat. Příkladem poměrně náročné interpretace dat jsou územní plány. Na vznikajícím portále územního plánování budou postupně přibývat územní plány obcí.

Digitální a informační agentura (DIA) vznikla 1. 4. 2023 jako expertní úřad zastřešující veškeré plánování a koordinující proces digitalizace veřejné správy. Vznikl tak centrální orgán s dostatečnými kompetencemi k prosazení a sjednocení IT architektury a online služeb státu. Jako moderní transparentní instituce zvládá zpracovávat velké objemy dat a zefektivňovat práci s registry. Stává se tak státním IT úřadem s jedinečným lidským kapitálem, který dokáže optimalizovat technologické projekty napříč úřady. DIA se stará o zlepšování a propojování online služeb státu tak, aby byly pro všechny občany jednodušší, dostupnější a bezpečnější. DIA podporuje vzdělávání jako zásadní podmínku zlepšování a transformace veřejných služeb a rozvoje společnosti.

Jedním kompetenčních oblastí DIA je oddělení Geoinformatiky, které zastřešuje oblast prostorových dat na celonárodní úrovni. Efektivní pořizování, vyhledávání, přístup, správu, uchovávání, distribuci, sdílení, opakované využívání prostorových dat a poskytování služeb nad prostorovými daty podporuje a usnadňuje (s využitím metadat (data o datech)) soustava zásad, znalostí, institucionálních opatření, technologií, dat a lidských zdrojů, která se v odborném prostředí označuje jako infrastruktura pro prostorové informace.

DIA se pod záštitou Úřadu vlády zapojila do prvního pilíře Týdne pro Digitální Česko 2025 a zhostila se ve spolupráci s Pracovní skupinou pro národní infrastrukturu pro prostorové informace při RVIS přípravy webináře „Význam prostorových informací a služeb pro měnící se trh práce“.

Tým Geoinformatiky na DIA

Jana Hojsáková

Vladimíra Žufanová

Eva Kubátová