E-learningové kurzy

Tento kurz je určen pro širokou veřejnost a seznámí účastníky se základy prostorových informací a geografických informačních systémů. Zaměřen bude na souřadnicové systémy, strukturu, typy, nejběžnější formáty prostorových dat a další klíčové pojmy. Představí základní zdroje veřejně dostupných prostorových dat, a možnosti jejich využití. Součástí bude práce s prostorovými daty v bezplatně dostupných online nástrojích, včetně základní vizualizace a exportu map.

Kurz se zaměřuje na využití prostorových dat ve veřejné správě v národním i mezinárodním kontextu.

E-learningové kurzy věnované otevřeným prostorovým datům navazují na obecné principy publikace a sdílení dat ve veřejné správě. Prostorová data totiž při svém zpřístupňování a otevírání podléhají stejným obecným pravidlům a požadavkům jako ostatní datové sady, zejména v oblasti otevřenosti, kvality, interoperability, standardizace a opětovného využití.

Vzdělávací obsah proto propojuje obecné znalosti o otevřených datech se specifiky prostorových dat a seznamuje účastníky s legislativním rámcem, standardy, doporučenými postupy i praktickými aspekty jejich publikace, správy a využívání. Získané znalosti pomáhají zajistit, aby prostorová data byla dostupná, srozumitelná a využitelná pro veřejnou správu, odbornou veřejnost i další uživatele.

Metodický návod Národního archivu v podobě sady doporučení vznikl na základě inspirace modelem CURATE(D), který byl vyvinut pro univerzity ve Spojených státech amerických a jejich datová úložiště. Jedná se obecně o kombinaci zahraničních doporučení a návodů kombinovaných se zkušenostmi z reálné praxe archivářů Národního archivu z let 2019 až 2025. Návod má přehlednou podobu doporučeného postupu v podobě sedmi bodů pro provádění zpracování datasetu předloženého do výběru archiválií dle §7 nebo §11. Zpravidla se jedná o datové exporty z široké množiny informačních systémů dle §3a AZ. Jeho účelem je standardizace postupů při výběru a zpracování archiválií pro potřeby trvalého uložení v digitálním archivu, ověření možností jejich datové interoperability s ohledem na možné budoucí zpřístupnění a dále vyhodnocování rizik spojených s přítomností citlivých údajů, popř. autorských nebo jiných práv, kterými může být dataset vázán.

Návod je sestaven jako ukázka vzorového postupu a jeho průběžné dokumentace, a to včetně pomocných otázek, které archiváře vedou a upozorňují na různé aspekty, které jsou s výběrem archiválií z komplexních datasetů spojeny. Hlavním cílem tohoto dokumentu je poskytnout základní podporu archivářům, a přitom standardizovat postupy při zpracování datasetů v prostředí Národního archivního portálu před jejich uložením v digitálním archivu. Jasná pravidla a srozumitelné postupy mají za cíl zpřehlednit celý proces výběru archiválií dle § 3a a tím zvýšit i jeho důvěryhodnost pro všechny zúčastněné strany.

Vlastní archivní zpracování posuzovaného datasetu v prostředí NArP nemusí nezbytně probíhat přesně podle tohoto pracovního postupu a postupy se mohou mírně lišit v závislosti na potřebách původců, archivů nebo institucionálních procesech. Navíc proces CURATE(D), ačkoli je prezentován postupně, není nutně lineární. Archivář může podle potřeby přeskakovat mezi jednotlivými kroky a opakovat činnosti dle vlastního úsudku a potřeb. Archiváři, kteří používají níže uvedený kontrolní seznam, by měli projít všechny kroky předtím, než osloví tvůrce datových sad v kroku „Doplnění“.

Kontrolní seznam je založen na ověřených hodnotících rozhodnutích. Patří sem rozhodování o tom, která data si ponechat (výběr) a kde a jak data v budoucnu zpřístupnit (např. je dataset úzce regionálně vymezen v rozsahu působnosti konkrétního archivu nebo jeho jednotky, jedná se o dataset s jednoduchou strukturou, který archiv dokáže zpřístupnit vlastními nástroji, nebo složitý dataset přesahující hranice působnosti archivu a bude vhodnější využít nástroje dostupné v NArP, popř. má dataset vysoký potenciál pro opakované použití atd.).

S prostorovými daty se setkáváme denně, doslova na každém kroku, ve veřejné správě i soukromém sektoru. Využívají se například v dopravě, obraně, klimatologii, krajinné architektuře, vodním hospodářství, archeologii, regionálním a územním plánování, ale také k mapování struktury obyvatelstva, kriminality, pro navigaci při cestování nebo analytice ve sportu.

Traduje se, že minimálně 80 % dat, která dnes vznikají, má prostorovou povahu. Tato data se vztahují ke konkrétním místům v prostoru a něco o těchto místech vypovídají. Vznikají nejen systematickým mapováním, ale také jako vedlejší produkty používání technologií, jako jsou mobilní telefony, palubní navigační systémy, platební karty, chytrá elektronika nebo chytrá auta.

Používáním těchto technologií téměř nevědomky transformujeme svět a aktivity kolem sebe do digitálního prostředí. Vznikající prostorové informace lze interpretovat prostřednictvím tematických map a prostorových modelů, analyzovat ve formě grafů a tabulek nebo publikovat na internetu. Pomáhají nám pochopit souvislosti, rozhodovat se a plánovat. K jejich zpracování, vytěžování a plnému využití jejich potenciálu jsou nezbytné znalosti z oblasti geoinformatiky/geomatiky.

1. Stažení a integrace – data lze stáhnout (např. ve formátu CSV, JSON nebo SHP) a použít v GIS nebo jiných nástrojích.

2. Úprava a analýza – zahrnuje úpravu formátů, čištění, vizualizaci a prostorovou analýzu dat.

3. Využití v praxi – např. aplikace pro veřejnou dopravu nebo interaktivní mapy nebo datové přehledy

4. Kontrola kvality – důležitá je ověřitelnost, aktuálnost a přesnost zveřejněných informací.