Přejít na drobečkovou navigaci Přejít na hlavní obsah
Vyhledávání

Právní předpisy

Mezinárodní kontext

Oblast prostorových informací zaznamenává výrazný rozvoj od 90. let minulého století v souvislosti s dynamickým rozvojem informačních a komunikačních technologií. Právní rámec infrastruktur pro prostorové informace ve světě je různý – zákon, vyhláška, usnesení vlády, prezidentský dekret, strategie, vládní dokument.

V září 2015 přijalo světové společenství na půdě Valného shromáždění Organizace spojených národů společné cíle udržitelného rozvoje, kterých má být dosaženo do roku 2030 (Agenda 2030). Gestorem a koordinátorem implementace Agendy 2030 v České republice je Ministerstvo životního prostředí. Hlavní implementační platformou pro cíle udržitelného rozvoje je Strategický rámec Česká republika 2030, který vláda schválila 19. dubna 2017, který slouží jako zastřešující rámec pro rezortní, regionální a lokální strategie a koncepce. K zajištění mezinárodní spolupráce v oblasti globálních prostorových informací, a tím i podpory plnění cílů Agendy 2030 ustanovila Hospodářská a sociální rada OSN svým usnesením č. 24 ze dne 27. července 2011 Výbor expertů pro globální správu prostorových informací. Tento výbor je platformou pro přijímání společných rozhodnutí a stanovování směrů s ohledem na produkci, dostupnost a používání prostorových informací v rámci národních, regionálních a globálních politických rámců a pro řešení globálních výzev v oblasti prostorových informací. Základním rámcem pro vývoj, integraci a posílení správy prostorových informací, jako kritického prvku sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje, je materiál Integrated Geospatial Information Framework.

Koordinace oblasti prostorových dat a služeb je řešena i v rámci geografického zabezpečení Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO – North Atlantic Treaty Organization), a to zejména implementací pravidel, která jsou definována průběžně novelizovaným dokumentem MC 0296 NATO Geospatial Policy a přijatými standardizačními dohodami NATO. Tato koordinace je základním a nezbytným předpokladem úspěšné součinnosti, kooperace a v neposlední řadě i kompatibility vojenských systémů. Členské státy se prostřednictvím členství v různých orgánech NATO spolupodílejí na stanovování těchto pravidel, tvorbě standardů a norem. Nejvyšším koordinačním orgánem řešícím oblast geografického zabezpečení v rámci NATO je NATO Geospatial Board.

Vzhledem k mimořádnému významu prostorových dat a služeb nad prostorovými daty především pro ochranu obyvatelstva, předcházení živelním pohromám a zajištění ochrany životního prostředí v rámci Evropské unie navrhla Evropská komise na počátku 21. století zřídit Infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), která má napomáhat tvorbě politik a činností, které mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na životní prostředí. Směrnice INSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in the European Community) vytváří legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury pro prostorové informace INSPIRE a základ pro koordinační mechanismus potřebný k jejímu fungování na evropské úrovni. Směrnice stanovuje obecná pravidla pro založení, správu a využívání infrastruktury pro prostorové informace zejména (ale nejenom) k podpoře environmentálních politik a politik, které životní prostředí ovlivňují.

Hlavním cílem INSPIRE je poskytnout kvalitní a standardizované prostorové informace pro vytváření a uplatňování politik Společenství na všech úrovních členských států. Aby bylo možno kombinovat data a služby z různých členských států, je nutné data harmonizovat. Společné datové modely, číselníky, mapové vrstvy a metadata, které mají být použity při výměně prostorových dat, jsou stanoveny v nařízení pro interoperabilitu a technických pokynech.

Členské státy musí zřídit a provozovat síť následujících služeb:

  • vyhledávání: vyhledání souborů prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,

  • prohlížení: zobrazení, procházení, přibližování/oddalování, posouvání nebo překrývání zobrazitelných souborů prostorových dat,

  • stahování: tam, kde je to prakticky možné, přímý přístup k úplným souborům prostorových dat a jejich stažení,

  • transformace: transformování souborů prostorových dat za účelem dosažení interoperability.

Směrnice INSPIRE se zaměřuje na 34 tematických oblastí prostorových dat, které jsou rozděleny do tří příloh:

  • Příloha I: Základní referenční data, jako jsou souřadnicové systémy, správní jednotky, dopravní sítě, hydrographie a chráněná území.

  • Příloha II: Data doplňující základní informace, například výškopis, využití území, geologie a ortofoto snímky.

  • Příloha III: Tematická data, zahrnující informace o budovách, veřejných službách, demografii, zdravotnictví, životním prostředí, sítích technické infrastruktury a dalších oblastech.

Důležité mezinárodní právní předpisy vztahující se k úpravě oblasti prostorových dat

Strategie Organizace spojených národů pro prostorové informace (Geospatial Strategy of the United Nations), která usiluje o přispění k datovému ekosystému prostřednictvím využívání lokalizačních (prostorových) informací napříč organizací. Její vizí je vytvářet synergie mezi aktivitami a investicemi do správy prostorových informací v rámci OSN a naplňovat princip ‚Jednotné OSN v akci‘ (Delivering as One) prostřednictvím využívání geoprostorových dat pro inovace a efektivní jednání ve prospěch lepšího světa.

Směrnice INSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in Europe) je iniciativa Evropské unie zaměřená na vytvoření standardizované a interoperabilní infrastruktury pro prostorová data v Evropě. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby kvalitní geografická a environmentální data byla snadno dostupná, sdílitelná a využitelná napříč státními hranicemi. Tím podporuje tvorbu a realizaci politik v oblasti životního prostředí a usnadňuje rozhodování v otázkách s přeshraničním dopadem. INSPIRE vytváří společný rámec pro sdílení prostorových informací mezi veřejnými institucemi členských států EU, zajišťuje jejich interoperabilitu a umožňuje efektivnější využívání dat pro správu území, ochranu životního prostředí, krizové řízení i další oblasti veřejné správy.

Nařízení o správě dat (Data Governance Act – DGA) vytváří mechanismy pro sdílení a opakované využívání dat – obrazně řečeno buduje „datové potrubí“. Upravuje fungování důvěryhodných zprostředkovatelů dat, stanovuje pravidla pro opětovné využívání dat veřejného sektoru a podporuje koncept datového altruismu, kdy občané a organizace dobrovolně zpřístupňují svá data pro veřejně prospěšné účely.

Nařízení o datech (Data Act) se zaměřuje na práva a povinnosti uživatelů dat – tedy na určení, „kdo může data využívat“. Ukládá výrobcům zařízení internetu věcí (IoT) povinnost zpřístupnit uživatelům – podnikům i spotřebitelům – data generovaná jejich připojenými produkty a umožnit jim tato data sdílet s třetími stranami.

Akt o interoperabilní Evropě (Interoperable Europe Act), jehož cílem je zajistit interoperabilitu digitálních systémů veřejného sektoru v rámci EU.

Artificial Intelligence Act (AI Act), který stanovuje pravidla pro bezpečné a etické využívání pokročilých algoritmů, zvláště důležitých při automatizovaném zpracování prostorových dat.

Směrnice o otevřených datech (Open Data Directive), která vymezuje datové sady s vysokou hodnotou, včetně geoprostorových a environmentálních dat, jež musí být strojově čitelná a otevřeně dostupná prostřednictvím rozhraní API.

Národní kontext

V rámci právní úpravy České republiky je závazné legislativní ukotvení Národní infrastruktury pro prostorové informace (NIPI) stanoveno v § 10 zákona č. 60/2026 Sb., o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Toto legislativní zakotvení představuje základní rámec pro fungování NIPI a její integraci do datového fondu veřejné správy. 
NIPI je vymezena jako funkční celek zajišťující prostřednictvím technologií, technických specifikací a opatření tvorbu, správu, aktualizaci, využívání a zveřejňování prostorových dat a sdílení služeb nad prostorovými daty pro účely výkonu veřejné správy a plnění dalších funkcí státu. Současně je tímto zákonem zřízen Geoportál České republiky jako informační systém veřejné správy zajišťující přístup k NIPI a podporující zpřístupňování, sdílení, využívání a koordinaci správy prostorových dat. Část problematiky NIPI související s informačním modelováním vystavěného prostředí je promítnuta do zákona č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí. 

Přestože současná právní úprava vytváří základní rámec pro správu a sdílení prostorových dat, pro komplexní rozvoj národního geoprostorového ekosystému je nadále nezbytné posilovat strategické řízení, koordinaci, standardizaci, rozvoj znalostí a kompetencí a meziresortní spolupráci. 

Na oblast NIPI však navazuje také řada dalších právních předpisů a strategických dokumentů.

Důležité národní právní předpisy vztahující se k úpravě oblasti prostorových dat

Zákon č. 60/2026 Sb., o správě dat a řízeném přístupu k datům

Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí

Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový)

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

Nařízení vlády č. 159/2023 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Vyhláška č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje