Ekosystém NIPI

Strukturovaný ekosystém prostorových dat, souhrnně označovaný jako Národní infrastruktura pro prostorové informace (NIPI), je zakotven v zákoně č. 60/2026 Sb., o správě dat a o řízeném přístupu k datům. NIPI představuje základ přístupu společnosti ke geoprostorovým informacím. Jde o funkční celek, který se skládá z dat a metadat, elektronických služeb, zahrnuje také právní, administrativní, technické a organizační předpoklady. Prostřednictvím technologií, technických specifikací a souvisejících opatření zajišťuje tvorbu, správu, aktualizaci, využívání a zveřejňování prostorových dat a sdílení služeb nad prostorovými daty, zejména pro potřeby výkonu veřejné správy a plnění dalších funkcí státu. Součástí NIPI jsou rovněž pravidla a mechanismy organizačního, legislativního, technického a technologického charakteru, které vytvářejí rámec pro efektivní správu, sdílení a využívání prostorových informací.

Základním koncepčním materiálem střednědobého charakteru je Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice po roce 2020 (GeoInfoStrategie 2020+). Ta stanovuje principy rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace v mezinárodním kontextu do roku 2027.

Prostorová data tvoří jeden ze základních pilířů národní infrastruktury pro prostorové informace a současně představují strategický zdroj s významným socioekonomickým přínosem a vysokým potenciálem pro podporu rozvoje společnosti a ekonomiky. Jde o data vztahující se k určité poloze nebo geografické oblasti a propojují prostorový kontext s informacemi z různých tematických oblastí.  V době, kdy jsou data považována za jedno z nejcennějších aktiv každé organizace, rozšiřuje právě lokalizační složka informační hodnotu dat a vytváří předpoklady pro přesnější analýzy, kvalitnější rozhodování, efektivnější řízení procesů i účinnější reakci na mimořádné a krizové situace. Díky tomu se prostorová data stávají nezastupitelným zdrojem pro výkon veřejné správy, strategické plánování i rozvoj datově orientovaných služeb.

Pro běžného občana jde o data snadno čitelná a srozumitelná, pokud jsou vhodně vykládána. Svět a aktivity kolem sebe téměř nevědomky transformujeme do digitálního prostředí používáním moderních technologií a přístrojů, které dokážou zpracovat prostorová data a modelovat reálný svět. Výsledky pak lze dále interpretovat v podobě tematických map a 3D modelů, analyzovat ve formě grafů, tabulek a publikovat na internetu. Pomáhají nám  lépe pochopit souvislosti, rozhodovat se a plánovat.

S prostorovými daty se setkáváme denně, doslova na každém kroku, ve veřejné správě i soukromém sektoru. Využívají se například:

• Maloobchod a spotřební zboží – Výběr lokality, analýza obchodních oblastí a plánování trhu na základě lokality a demografických údajů zákazníků

• Logistika – Optimalizace tras, sledování vozového parku a plánování doručovacích zón

• Pojištění – Posouzení rizik s využitím blízkosti záplavových zón, zlomových linií nebo oblastí náchylných k požárům

• Telekomunikace – Plánování pokrytí sítě a analýza síly signálu

• Navigace – Výpočet nejrychlejší cesty do cíle s ohledem na aktuální uzavírky, navigování uvnitř velkých budov (letiště, nákupní centra) a hlasové navádění v pruzích

• Územní plánování – Stanovení zastavitelných zón, posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a regulace hustoty zalidnění v městských částech

• Doprava – Řízení a optimalizace městské hromadné dopravy, analýza nehodovosti na komunikacích a plánování výstavby nové dopravní infrastruktury

• Obrana a bezpečnost – Strategické plánování vojenských operací, modelování průchodnosti terénu pro techniku a sledování pohybu jednotek v reálném čase

• Mapování kriminality – Identifikace rizikových oblastí (tzv. hot spots), predikce výskytu trestné činnosti v čase a efektivní nasazování policejních hlídek do terénu

• Klimatologie – Sledování postupu bouřkových front, modelování dopadů globálního oteplování na konkrétní regiony a tvorba map teplotních ostrovů ve městech

• Krajinná architektura – Analýza oslunění a hydrologických poměrů pozemku, navrhování zelených koridorů a integrace nových parkových prvků do stávajícího terénu

• Archeologie – Detekce zaniklých lidských sídel a struktur pod povrchem pomocí družicového laserového skenování (LiDAR) bez nutnosti výkopových prací

• Sport – Analýza výkonu sportovců pomocí GPS trackerů, zaznamenávání běžeckých či cyklistických tras a vizualizace taktického pohybu hráčů na hřišti

• Cestování – Vyhledávání turistických zajímavostí a ubytování v okolí, geolokalizace digitálních průvodců a sdílení polohy s přáteli během výletů

Veřejná správa hraje významnou roli při sběru, ukládání, manipulaci a sdílení prostorových dat, protože velké množství prostorových dat vzniká v procesech agend a v informačních systémech veřejné správy.