Název projektu:
Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy (PMA 3)
Registrační číslo:
CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0004225
Popis projektu:
Systémový projekt pro vytvoření podmínek pro zavádění prvků procesního řízení ve veřejné správě a implementaci standardů pro výkon prioritních agend za účelem zvýšení efektivity jejich správy, včetně snížení nákladů a optimalizace výkonu, což je stěžejní prvek v rámci implementace Strategického cíle 1: Modernizace veřejné správy. Realizace opatření spojených s mapováním procesních postupů a jejich standardizace bude v první řadě navazovat na výstupy projektů PMA 1 a PMA 2.
Náklady projektu: 132 409 342,43 Kč
Realizace projektu od: 1. 3. 2017
Realizace projektu do: 31. 10. 2021
Partneři: ne
Jaký problém projekt řeší:
Přes realizaci mnoha aktivit v oblasti modernizace veřejné správy pořád existují slabá místa, systémové i dílčí nedostatky, které se nedaří odstranit. Jedná se zejména o neznalost procesů, jakými je realizován výkon konkrétních agend v konkrétním orgánu státní správy; nejednotnost při výkonu stejných agend a činností na různých úrovních a na jednotlivých úřadech; značná regulatorní zátěž občanů, podnikatelů, institucí veřejné správy a dalších subjektů; absence standardizovaného systému řízení kvality; roztříštěnost používaných metod řízení kvality ve veřejné správě a tudíž nemožnost celkově sledovat a vyhodnocovat dosahované výsledky; nemožnost zcela přesně vyhodnotit funkčnost a efektivitu veřejné správy ani definovat dosažené výsledky (dopady) rozvoje veřejné správy z pohledu jejich věcnosti, účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti; absence jednotného systému hodnocení veřejné správy. Toto jsou základní problémy, které má projekt za cíl vyřešit.
Jaké jsou příčiny problému:
Základních příčin je několik. Jedním ze systémových nedostatků ústřední státní správy je neznalost procesů, jakými je výkon konkrétních agend v konkrétním správním úřadu realizován. Bez důkladného zmapování průběhu vykonávaných agend je nefunkčních většina běžných kontrolních nástrojů zaměřených na efektivitu. Vedoucí úřadů nejsou schopni a nemůžou dostatečně odůvodnit změny nákladových položek a lidských zdrojů při změnách (legislativní, organizační).
Na neznalost procesních popisů agend navazuje nejednotnost při výkonu stejných agend a činností na různých úrovních a na jednotlivých úřadech. Přesný procesní postup není aplikován ani u agend, které jsou z velké části založeny na předpise procesního charakteru, jako je například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“).
Racionalizační opatření jsou realizována ad hoc bez znalosti celého procesu, bez zohlednění dopadů i na nejnižší článek. Bez řízeného procesu racionalizace nelze monitorovat dopady a výsledky uplatněných opatření ani zavést systém hodnocení. To vede k přednostnímu uplatnění těch opatření, která napravují výrazně nefunkční jednotlivosti, nebo se snaží řešit obecné systémové nedostatky. Veřejná správa je pak často zatížena nesystémovými kroky ve všech oblastech řízení. Jednotlivé snahy o racionalizaci administrativních postupů, snižování regulatorní zátěže a obecně zvyšování efektivity a transparentnosti jsou také často činěny bez znalosti souvislostí. Bez spojení obou pohledů není možné dosáhnout výsledku, který by vedl k vyšší efektivitě a zohlednil průběh výkonu na všech úrovních.
Uvedený stav má dopad zejména na efektivitu výkonu správních úřadů, tak na jednotnost a kvalitu poskytovaných služeb směrem k občanům a celkovou transparentnost státní správy.
Cíle projektu:
Hlavní cíl:
Vytvoření reálného přehledu o způsobu výkonu agend a nákladech na tento výkon, optimalizace procesního řízení výkonu agend, zlevnění a zefektivnění řízení nákladů na výkon agend ve veřejné správě.
Dílčí cíl 1:
Podpora úřadů při vytváření kompetenčních základen procesního modelování pro přípravu na zavedení standardů agend na ústředních správních úřadech (ÚSÚ).
Dílčí cíl 2:
Aktualizace a aplikace jednotné metodiky procesního modelování agend s využitím souvisejícího SW nástroje, včetně přípravy na zavedení standardů výkonového financování.
Dílčí cíl 3:
Vyškolení zástupců ústředních správních úřadů a dalších zaměstnanců ve veřejné správě v oblasti zavádění prvků procesního řízení.
Dílčí cíl 4:
Vznik 60 procesních modelů prioritních agend veřejné správy stanovených usnesením vlády ze dne 13. července 2015 č. 565 a to na úrovni TO-BE, včetně stanovení návrhů optimalizačních opatřen, přičemž každá z agend je v jinak pokročilém stavu rozpracování z projektů PMA 1 a PMA 2 (na výsledky z těchto projektů bude v PMA 3 navázáno).
Dílčí cíl 5:
Příprava na aplikaci standardů prioritních agend, včetně stanovení návrhů výkonového financování.
Dílčí cíl 6:
Vytvoření podmínek pro modernizaci a optimalizaci výkonu agend veřejné správy prostřednictvím využití prvků procesního řízení.
Dílčí cíl 7:
Zpřesnění způsobu a redefinice obsahu ohlašování agend veřejné správy v Registru práv a povinností.
Dílčí cíl 8:
Vznik 15 kompetenčních modelů úředníků pro stanovení procesních rolí úředníků v agendách a požadavků na jejich odbornost, znalosti a dovednosti.
Dílčí cíl 9:
Vytvoření standardů vybraných agend a jejich pilotní komparace s reálným výkonem daných agend v praxi, kde počet agend je určený kvalifikovaným odhadem na základě zkušeností z předchozích projektů tak, aby bylo reálné naplnit indikátor výstupy v požadované kvalitě.
Dílčí cíl 10:
Zpracování sebeevaluační studie.
Jaké změny jsou v důsledku projektu očekávány:
- Zlepší se přehled ústředních správních úřadů o způsobu výkonu agend a nákladech na tento výkon.
Způsob měření: Míra využití procesních a nákladových dat při výkonu agend. - Dojde k procesní, časové a legislativní optimalizaci výkonu agend veřejné správy. Řízení nákladů na výkon agend bude efektivnější a levnější.
Způsob měření: Střednědobý a dlouhodobý monitoring efektu zavedení prvků procesního řízení ve výkonu agend z hlediska časové a finanční efektivity výkonu veřejné správy. - Procesní modely agend budou využívány k identifikaci optimalizačních opatření a k přípravě na stanovení a implementaci standardů agend, včetně zavedení výkonového financování.
Způsob měření: Počet procesních modelů využitých pro vytvoření standardu agendy. - RIA analýza bude vykonávána s vyšší mírou objektivity a s využitím empiricky ověřených informací o nákladech na výkon veřejné správy.
Způsob měření: Míra využití procesních a nákladových dat o agendách při zpracovávání RIA analýz.
Cílové skupiny: Organizační složky státu včetně justice a jejich zaměstnanci