Na základě častých dotazů týkajících se fikce podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou v souladu s § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, Ministerstvo vnitra zveřejňuje následující stanovisko.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“) bude použitelné od 1. července 2016 s tím, že jednotlivá ustanovení budou nabývat účinnosti postupně v období let 2016 – 2018. Ustanovení týkající se oblasti služeb vytvářejících důvěru budou použitelné od 1. července 2016. Za účelem adaptace národního právního řádu připravilo Ministerstvo vnitra dva návrhy zákonů, a sice zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon o službách“) a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „změnový zákon“).
Přímo použitelná ustanovení nařízení eIDAS nestanoví požadavky na použití konkrétního typu elektronického podpisu, elektronické pečetě či požadavky na označování dokumentů elektronickým časovým razítkem při komunikaci s orgány veřejné moci či mezi orgány veřejné moci navzájem. Tato pravidla reglementuje zákon o službách, resp. stanoví obecná pravidla podepisování elektronickým podpisem, pečetění elektronickou pečetí a označování elektronickým časovým razítkem, pokud jde o výběr jejich typů. Pravidla je nutno chápat jako obecnou úpravu. Zvláštní zákony (například zákon o zadávání veřejných zakázek, volební zákony) obsahují speciální úpravu, kterou tato pravidla „zmírňují“, např. povolením použití i nižší úrovně elektronického podpisu („obyčejný“ elektronický podpis, zaručený elektronický podpis) nebo tím, že elektronický podpis nevyžadují, případně naopak obecná pravidla zpřísňují, např. požadavkem pouze na kvalifikovaný elektronický podpis.
Cílem změnového zákona je v právním řádu reflektovat změny, které přináší nařízení eIDAS a zákon o službách. V ustanoveních, ve kterých je to možné, je usilováno o vypuštění pojmů elektronický podpis, elektronická značka a elektronické časové razítko a jejich typů bez náhrady s tím, že bude využito subsidiarity procesních předpisů, zejména správního řádu (náležitostí podání či rozhodnutí), nebo i jiných předpisů. V případech, kdy právě uvedený postup není možný, dochází k náhradě obecnějšími technologicky neutrálními pojmy, které jsou pro právní předpis žádoucí, tak, aby v budoucnu nemuselo docházet k novelizacím jednotlivých zákonů. Obecnější pojem současně umožňuje reflektovat existenci tzv. fikce podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou jako alternativy jeho podepsání elektronickým podpisem. Předkladatel zákona tak používá obecné formulace jako „podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“, když zároveň byť nenormativní legislativní úpravou (poznámkou pod čarou) odkazuje na ustanovení zákona o službách a ustanovení zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů obsahujících tzv. fikci podpisu.
Z výše uvedeného vyplývá, že ani přímou použitelností dotčených ustanovení nařízení eIDAS po 1. 7. 2016 ani účinností navrhovaných adaptačních právních přepisů nedojde ke změně při aplikaci ustanovení zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, upravujících tzv. fikci podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou (§ 18 odst. 2 citovaného zákona). Neboli pokud jsou splněny podmínky stanovené § 18 odst. 2 citovaného zákona, uplatní se fikce podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou.
Naopak zejména návrhem změnového zákona se předkladatel snažil o odstranění nejasností existujících při aplikaci mnohých právních předpisů obsahujících spornou kumulaci způsobu dodání podání či jiného právního jednání se způsobem autentizace právního jednání (typickou bývá formulace „podání je možno učinit datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo dodanou prostřednictvím datové schránky“) nahrazením obecnějšími pojmy.
Závěrem si dovolujeme upozornit, že výše uvedené je nutné považovat výlučně za názor odboru eGovernmentu, který není oprávněn k autoritativnímu výkladu právních předpisů. Tato kompetence náleží v konkrétním případě pouze soudu.