19. září 2023
Většina z nás si pamatuje formuláře SEVT, které nás provází od roku 1954, kdy byl založeno Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů. Formuláře na tehdejší dobu průlomové nám vnutili představu, že čím je formulář složitější, tím je dokonalejší.
Pak přišly počítače a musely se tomu přizpůsobit. Základním požadavkem na tehdejší formuláře bylo, že musely přesně kopírovat formuláře SEVT a pokud byly vytvořeny na počítači, musely se na tiskárně trefit do státního tiskopisu. Později bylo možné si formuláře dokonce i vytisknout, ale tam už se řešila autorská práva a další věci.
Dalším omezením té doby bylo špatné on-line připojení, které vyžadovalo práci off-line. Vznikaly tedy aplikace, které byly schopné pracovat off-line a formuláře se až následně odesílaly.
Tohle SEVTové zaseknutí v minulosti nás bohužel nutilo k tomu, abychom ten složitý formulář jednoduše ofotili do souboru a vystavili na portál. To však nebyly elektronické dokumenty, ale jen formuláře v elektronickém dokumentu. Komická byla především práce s nimi. Abyste takový formulář mohli vyplnit, musel se vytisknout. Abyste ho mohli elektronicky odeslat, musel se skenovat. Díky tomu se naše republika dostala na jedno z prvních míst v prodeji skenerů a na jedno z posledních míst v oblasti předvyplněných formulářů v rámci Evropské unie. Pokud jste formulář ještě měli elektronicky podepsat, tak jste ho raději dali do obálky a poslali poštou. Kam jsme se díky tomu dostali, se do slušného článku nehodí napsat.
Nyní máme jinou mantru, a to je UX – uživatelská zkušenost. Vzniknul celý business ohledně UX. Z realizace přihlášky na obědy se pak může snadno stát výzkumný úkol, který stojí statisíce, protože je potřeba pomocí sofistikovaných nástrojů vyzkoumat, jak se ty obědy budou uživateli co nejlépe objednávat. Určitě je dobré ještě následně udělat fokus group a posouzení uživatelské spokojenosti. Je to nikdy nekončící proces, a tudíž skvělý business.
Šedesátiletý bude pod pojmem formuláře hledat tiskopis SEVT, třicetiletý uživatelsky přátelské prostředí, ale co teenager?
Teenager není zaseknutý v tom, že vkládat data se musí na počítači, je zvyklý používat především telefon a i SMS (tedy pokud se sníží k jejich použití). Ví, že 90 % dat vkládaných do formulářů už státní správa má a přijde mu zbytečně jim to pořád opakovat. Naopak si začíná zvykat na AI. Proč by měl o rybářský lístek žádat na formuláři SEVT, který si může v PDF stáhnout z portálu Svazu rybářů? Proč by měl procházet otázkami přes skvělé UX. On přece jenom chce rybářský lístek. Jeho mobil přece ví, kdo s ním mluví, tak nemusí vyplňovat data o sobě, státní správa přece ví, že má zkoušky, tak jediné, na co je potřeba se zeptat, jestli to vystavit chce na měsíc, na rok, nebo doživotně. Pak jen přes ApplePay zaplatí a rybářský lístek se mu načte do eDokladovky. Pro svého dědu ho nechá vystavit za 200 Kč papírovou kartičku a nechá mu ho doručit poštou.