Zákon o právu na digitální služby (ZoPDS) stanovuje, na jaké digitální služby mají občané ČR právo při komunikaci se státem. Jeho cílem je usnadnit občanům komunikaci s úřady. Jeho implementaci má na starosti Digitální a informační agentura. Vznikla proto tzv. cestovní mapa neboli časový plán implementace. Cesta je rozplánována od založení Digitální a informační agentury 1.4.2023 až po zahájení plné platnosti Zákona o právu na digitální službu (ZoPDS):
1. etapa 1. dubna 2023 – 30. září 2023
V rámci první etapy je potřeba zjistit aktuální stav implementace, které probíhá již od zahájení účinnosti zákona, tedy od 1.2.2020. Je potřeba se setkat se všemi účastníky, tedy především ústředními orgány, samosprávou, ale i dodavateli a zjistit, jak se daří zákon implementovat a co už je hotové. Je potřeba zjistit, kde jsou hlavní bariery plynoucí z náročného úkol implementace legislativy do IT procesů a následně definovat priority.
V České republice je řada úkonů prováděna v tak zvané přenesené působnosti. Tedy služba je z ústředního orgánu přenesena na samosprávu, aby výkon služby byl občanovi co nejblíže. Místní úřady jsou tak v první linii a na ně bude nápor největší. Za službu jsou však zodpovědné ústřední orgány ale obce musí mít ještě čas to implementovat.
Cestovní mapa tak vychází z toho, že nejkritičtější částí je zapojení měst a obcí, protože služby v přenesené působnosti z Katalogu služeb musí implementovat do svých portálů 6253 obcí, 608 měst, 205 ORP, 77 okresů, 14 krajů. Právě sdílením dat z Katalogu služeb právě zde dojde k největší úspoře při zajištění nejkvalitnějších služeb.
První etapa končí, tak je dobré se podívat co se podařilo splnit. Byl založen interní pracovní tým ZoPDS, jehož členy jsou Tomáš Šedivec z odboru hlavního architekta, Adam Jareš z odboru legislativy, Šimon Trusina z odboru eGovernment a Jan Petr. Zároveň vzniknul expertní tým složený ze zástupců ministerstev, který intenzívně pracuje na doporučeních pro implementaci na základě současné legislativy a technických možností. Jeho výsledek by měl sloužit pro definování zadání dodavatelům. Jsou nastaveny metriky pro měření naplňování Katalogu služeb i zveřejňování elektronických formulářů. Tyto metriky jsou sledovány po měsících. Byly vydefinovány minimální požadavky na samoobslužné portály i elektronické formuláře. Je důležité, aby uživatel, pokud přechází mezi jednotlivými službami se nemusel stále přehlašovat a nebyl po každé v jiném prostředí.
Byly připraveny návrhy na projekty implementace Katalogu služeb na úroveň samospráv včetně vzorů dokumentů OHA.
Bylo realizováno šest videokonferencí, které navštívilo více než 630 účastníků. Průběžně probíhá k setkání se zástupci dodavatelů, samosprávy i ministerstev. Byla vydána řada článků a připraven školicí materiál.
2. etapa 1. října 2023 – 31. prosinec 2023
Hlavní cílem druhé etapy je finalizace všech podkladů, plnění Katalogu služeb a zveřejňování elektronických formulářů.
Samospráva může začít mapovat služby z Katalogu do svých portálů, musí připravit digitalizaci poplatků a případně vytvořit federovaný katalog služeb pro samosprávu a soukromoprávní služby, aby mohla občanům nabídnout celé portfolio služeb od těch státních až třeba po pronájem obecních bytů.
Bude prováděna analýza dat pro předvyplňování formulářů.
Digitální a informační agentura nabízí pomoc v rámci celého procesu, ale nemá prakticky žádnou možnost úřady k něčemu nutit. Je však potřeba zdůraznit, že výhody rychlé implementace ZoPDS jsou zcela zřejmé a je na Úřadu vlády, aby vyvinul příslušný tlak.
Pro obce a města pak každé zdržení znamená vícenáklady a je tedy potřeba aby rovněž Ministerstvo vnitra ale i svazy a asociace vyvinuly tlak na ústřední orgány.
3. etapa 1. ledna 2024 – 31. června 2024
Vlastní implementace je daná možnostmi daného úřadu. Správné a koncepční řešení je založené na tom, že máme informační systém veřejné správy (dále ISVS) a ten má vlastní modul samoobslužného portálu. Samoobslužný portál umožňuje přihlášení pomocí elektronické identity, vyplňování formulářů a předvyplňování údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů přes jednotné datové rozhraní. Nespornou výhodou je, že žádosti jsou přímo zpracovávány úředníky ve stejném ISVS.
Bohužel to není jednoduché řešení a znamená to podstatné úpravy, respektive kompletně nová řešení agendových informačních systémů, přičemž implementace nového systému v rámci Zákona o veřejných zakázkách je záležitost minimálně na 2-5 let.
Druhá možnost je využít samoobslužné portály úřadů jako je například Portál občana, Portál dopravy, Portál Pražana nebo různě dodávané komerční portály občanů. Důležité je, aby tyto portály splňovaly minimální podmínky na provoz, umožňovaly jednotné přihlašování (Single Sign On), měly jednotné uživatelské prostředí. Do těchto portálů se pak integrují jednotlivé ISVS přes nějakou vhodnou integrační platformu.
Technicky úplně nejjednodušší řešení je pak vystavení formuláře na samoobslužném portálu s tím, že po vyplněný je formulář odeslán systémem datových schránek. Vzhledem k tomu, že se jedná o strukturovaná data, je možné formulář na příjmu automaticky zpracovat.
V rámci třetí etapy je nutné především dokončit naplnění Katalogu služeb a postupné zveřejňování elektronických formulářů. Obce tak budou moci mapovat nové popisy a nové formuláře do svých portálů a postupně začít pracovat na automatickém zpracování jednotlivých agend.
4. etapa 1. července 2024 – 31. prosince 2024
V rámci etapy čtyři bude především dokončen Portál veřejné správy jako hlavní rozcestník Katalogu služeb a služeb státní správy. Budou doplněny životní situace, které však bude možné realizovat jen do úrovně státních služeb. Vlastní životní situace pak budou po realizovány na základě federovaných katalogů služeb, která budou obsahovat i služby samosprávy a soukromoprávní služby.
Bude probíhat finalizace zveřejňování elektronických formulářů s důrazem na jednotné přihlašování (Single Sign On) a jednotné uživatelské prostředí. Budou vznikat oborové rozcestníky pro různé zájmové skupiny.
Realizovatelnost Road Plan
Zákon a právu na digitální službu byl přijat prakticky všemi poslanci a senátory. Česká republika ve srovnatelných parametrech (eGovernment Benchmark) zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie v uživatelské podpoře, mobilní přívětivosti a předvyplněných formulářích. I kdybychom ZoPDS naplnili jen z poloviny bude to mít velký dopad na úroveň našich digitálních služeb, ale především na zlepšení služeb pro naše občany.