Zpráva o činnosti DIA 2025: Agentura ušetřila státu 773 milionů a zrychlila digitalizaci
Digitální a informační agentura (DIA) vydala svoji Zprávu o činnosti za rok 2025, ve které shrnuje rok, kdy se z „nového úřadu“ definitivně stal klíčový správce digitální infrastruktury státu. Dokument popisuje zásadní posuny a přínosy digitálních služeb, které DIA zajišťuje, od eDokladů a datových schránek až po přípravu Evropské peněženky digitální identity (EUDIW). Mimo jiné zpráva uvádí, jak DIA ušetřila státu 773 milionů Kč díky revizi navrhovaných projektů státní správy, které byly duplicitní či představovaly neefektivní řešení, nebo jak se agentura věnuje možnostem implementace AI ve státní správě.
Systémový dohled Odboru hlavního architekta eGovernmentu (OHA) jako nástroj ke stamilionovým úsporám
Základem moderního digitálního státu je vedle fungující infrastruktury především efektivní nakládání s prostředky na její provoz. V roce 2025 prošly OHA DIA investiční záměry jednotlivých úřadů v celkovém objemu 25,3 miliardy korun. Právě odborná revize těchto projektů a eliminace duplicitních či neefektivních řešení přinesla státu přímou úsporu ve výši 773 milionů korun v předpokládaných nákladech. „V součtu jde o to, aby digitalizace státní správy nebyla souborem nesouvisejících investic jednotlivých úřadů, ale řízenou změnou se sdílenými pravidly,“ píše v úvodu Zprávy ředitel DIA Petr Kuchař.
Pověření přípravou Evropské peněženky digitální identity
Velkým úkolem DIA je realizace EUDIW. Klientská část bude realizována formou koncese, tedy prostřednictvím soukromého poskytovatele pověřeného státem. DIA proto provedla řadu analýz a návrhu možných variant zajišťujících, že vybrané řešení bude kombinovat technologickou flexibilitu a schopnost inovovat, kterou přináší soukromý sektor, s kontrolou státu nad klíčovými bezpečnostními, právními a legislativními aspekty. DIA dále pracuje na přípravě potřebného státního ekosystému, který bude klientská část EUDIW využívat.
Digitální služby v každodenním životě
Digitalizace se v roce 2025 pro občany projevovala především v praktických nástrojích pro širokou veřejnost. Aplikace eDoklady překonala hranici 900 000 uživatelů a díky zapojení přes 44 000 ověřovatelů se stala běžným standardem ověřování totožnosti „na místě“. Registr zastupování přidal možnost řešit i digitální služby v zastoupení a tím začal fakticky odbourávat nutnost papírových plných mocí. Znát byl stále rostoucí zájem o využívání datových schránek, které propojují občany, firmy i orgány veřejné moci. Na konci roku bylo zřízeno již 4,8+ milionu schránek a celkem odesláno již přes 1,5 miliardy datových zpráv. „Digitalizace služeb už není doplněk, ale klíčová součást lepšího fungování státu,“ poznamenává ředitel Kuchař.
Stabilita základních registrů jako garant fungujícího státu
Naprosto kritickou, byť pro veřejnost často neviditelnou roli, hraje správa a modernizace základních registrů. V roce 2025 DIA zajišťovala provoz těchto systémů, které denně odbavují miliony dotazů pro celou státní správu. Agentura loni dokončila obměnu hardwaru základních registrů, aby infrastruktura dokázala čelit rostoucím nárokům na bezpečnost a rychlost. Centrální správa registrů pod hlavičkou DIA garantuje, že údaje o občanech i firmách jsou aktuální, bezpečně uložené a okamžitě dostupné pro všechny oprávněné úřady bez nutnosti duplicitních evidencí, a data mají strukturu odpovídající standardům eGovernmentu.
Stát, který může stavět na práci s daty
Mezinárodní hodnocení potvrzují, že otevřená data se v Česku posunula od formální povinnosti k praktickému nástroji digitalizace státu. V OECD OURdata Index za rok 2025 obsadilo Česko 6. místo v konkurenci 42 států, v Open Data Maturity reportu s výsledkem 94 % patří do elitní kategorie Trendsetterů, tedy těch států, které nastavují trendy. Více o datech najdete zde.
Konzultace s profesionály pro státní správu zdarma
V roce 2025 již byla naplno ministerstvy a úřady využívána kompetenční centra, která vybudovala v předchozích letech DIA, a která slouží jako konzultační místo pro úředníky a odbornou i širokou veřejnost. Kompetenční centra disponují odborníky, kteří ve státní správě často chybí, a stala se stabilním partnerem při řešení komplikovaných problémů souvisejících s digitální transformací státní správy, a to napříč všemi resorty a oblastmi. Kompetenční centra úspěšně realizovala celkem 98 konzultací, vedoucích k novým projektům, a představila mnoho příkladů dobré praxe.
Umělá inteligence ve státní správě
Zásadním tématem v digitalizaci státní správy bylo v roce 2025 zapojení rychle se rozšiřující AI. DIA začala sdílet úspěšné příklady implementace napříč státní správou v Katalog využití AI ve veřejném sektoru a zorganizovala první konferenci o využití AI ve státní správě. „Soustředili jsme se na sběr použitelných příkladů a sdílení dobré praxe, protože právě smysluplná implementace AI bude v příštích letech rozhodovat o tom, zda bude AI pro digitalizaci státní správy skutečným přínosem,“ uvádí Kuchař.
Implementace Zákona o právu na digitální služby
Přestože byl termín na plnou digitalizaci služeb státní správy prodloužen až do února 2027 a některé služby byly díky tzv. nepřiměřené zátěži z povinné digitalizace zcela vyjmuty, DIA připravila a představila úřadům zjednodušené formuláře, pomocí kterých je možné rychle a jednoduše digitalizovat i náročnější služby, aby splňovaly požadavky zákona (automatické natažení dat z registrů, potvrzení provedení digitálního úkonu). Vznikl nový navigační systém Katalogu služeb, jehož cílem je zlepšení orientace uživatelů, zvýšení efektivity a lepší přístupnost digitalizovaných služeb. Informace o postupující digitalizaci na jednotlivých úřadech DIA zveřejňuje na webu ZoPDS - Zákon o právu na digitální službu.