DIGITÁLNÍ a informační agentura

Mezinárodní spolupráce

DIA spolupracuje v oblasti digitální veřejné správy především s institucemi Evropské unie (EU), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace spojených národů (OSN)

O Evropské unii se více dočtete zde

Aktuální předsednictví v Radě EU: 1.1. – 30.6. 2024 Belgie BEPRES

Nadcházející předsednictví v Radě EU: 1.7. – 31. 12. 2024 Maďarsko

Předsednictví ČR v Radě EU: 1.7. – 31.12.2022 CZPRES

EU – digitální transformace veřejného sektoru                

Vodítkem pro digitální transformaci Evropy je politický program Digitální dekáda, který vychází ze Strategie Evropa 2030 – Digitální kompas a obsahuje konkrétní úkoly a cíle na období do roku 2030.

Zaměřuje se na čtyři oblasti: digitální dovednosti, digitální transformaci podniků, zabezpečenou a udržitelnou digitální infrastrukturu a digitalizaci veřejných služeb. Z oblasti digitalizace veřejných služeb vytýčila strategie takové milníky, jejichž výsledkem bude, že:

  • veškeré klíčové veřejné služby budou dostupné on-line;
  • všichni občané budou mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům
  • 100 % občanů bude mít možnost využívat digitální identitu.

V rámci Digitálního kompasu byl sestaven soubor digitálních principů, jimiž by se mělo řídit evropské digitální občanství. Principy vycházejí ze základních práv a hodnot a jejich úkolem je pomoci vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí. Patří sem například univerzální přístup k internetovým službám, bezpečné a důvěryhodné online prostředí, etické principy pro algoritmy zaměřené na člověka, ochrana dětí v online prostoru a další. Tyto principy budou shrnuty a rozpracovány v meziinstitucionální deklaraci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Tento dokument se následně stane základem budoucích debat mezi občany, technologickými společnostmi a zákonodárci.

K měření pokroku v plnění cílů je využíván monitorovací systém vycházející z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

Pro období 2020-2027 nahradil dosavadní programy evropský finanční program „Digitální program pro Evropu“ (DEP), který je součástí Víceletého finančního rámce pro EU. Cílem DEP je: vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU; vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence; zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti EU; zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti; a rozšířit co nejlepší využívání digitálních kapacit v oblastech veřejného zájmu a společnosti, včetně zavedení interoperabilních řešení v oblastech veřejného zájmu. Více informací o programu zde.

Elektronická identifikace probíhá v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, které je známo pod zkráceným názvem „nařízení eIDAS“ a související právní úpravou oblasti služeb vytvářejících důvěru (el. podpis, el. pečeť, el. časové razítko a další související služby) dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a oblasti elektronické identifikace dle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

Revize nařízení eIDAS (eIDAS2) se projednává od června 2021 a během CZ PRES byl k návrhu schválen obecný přístup a otevřela se cesta k trialogům a dalším krokům v rámci legislativního procesu na úrovni EU.

Cílem návrhu revize nařízení eIDAS je zejména zlepšit dostupnost a využití elektronické identifikace prostřednictvím tzv. „evropské peněženky digitální identity“. Evropské peněženky digitální identity mají představovat nový a moderní způsob prokazování totožnosti a dalších údajů, jako je například vzdělání, profesní kvalifikace či různá zmocnění a práva. Tyto peněženky by mělo být možné použít jak v rámci online světa, tak i v rámci toho fyzického, kdy je třeba prokázat určité skutečnosti, jako například svoji totožnost. U peněženek se bude klást velký důraz na ochranu osobních údajů, bude na uživateli, jaké údaje a jakému subjektu tyto údaje poskytne. Aktuální návrh eIDAS2 předpokládá, že členské státy budou mít povinnost zajistit vydávání evropských peněženek digitální identity nejpozději do cca 30 měsíců od doby, kdy bude finální znění eIDAS2 schváleno.

Návrh revize nařízení eIDAS obsahuje rovněž změny v oblasti služeb vytvářejících důvěru, jako je například zavedení nových typů služeb (např. elektronická archivace) či provázanost se směrnicí NIS2 (nová směrnice EU o kybernetické bezpečnosti).

Problematika interoperability orgánů veřejného sektoru – Evropská komise se snaží podpořit digitální transformaci veřejného sektoru EU a urychlit zavádění řešení pro bezpečnou přeshraniční výměnu dat a sdílení digitálních řešení potřebných pro poskytování digitálních služeb státu. Navazuje na práci programu Interoperabilní řešení pro orgány veřejné správy, podnikatele a občany (ISA) a společně s členskými státy připravuje „Akt o interoperabilní Evropě“. Více informací naleznete zde.

Problematika přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací veřejného sektoru, která transponuje evropskou směrnici o přístupnosti je u nás legislativně zakotvena v zákonu č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.

Další související odkazy:

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)          

Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj byla založena v roce 1961, sídlo má v Paříži. OECD hraje důležitou roli v koordinaci hospodářské a sociální politiky svých členů. Členské země respektují shodné principy, kterými jsou tržní hospodářství, pluralitní demokracie a dodržování lidských práv. V současné době má 34 členů, Česká republika se stala členem v roce 1995.

DIA zajišťuje spolupráci s Výborem pro digitální ekonomiku při OECD (Committe on the digital economy policy, CDEP) a v pracovní skupině pro digitální transformaci veřejné správy E-Leaders.

Výbor pro digitální ekonomiku při OECD (CDEP)

Výbor slouží pro mezinárodní expertní výměnu informací o informační společnosti v oblasti telekomunikací, informační ekonomiky, informační bezpečnosti a indikátorů pro měření informační společnosti. Výbor je odpovědný za propagaci politik a regulatorních opatření potřebných pro rozvoj internetu, informačních a komunikačních technologií a využití jejich potenciálu, pro rozvoj bezpečné a důvěryhodné digitální ekonomiky. Výbor umožňuje mezinárodní spolupráci mezi členskými státy a koordinaci jejich národních politik.

Výbor vydává hodnotící zprávy a publikace porovnávající rozvoj, trendy a aktuální stav rozvoje digitální ekonomiky v členských zemích. Jedním z přehledů je Digital Economy Outlook, který je vydáván každé dva roky a nabízí komplexní analýzu digitální ekonomiky. Publikace popisuje v pěti kapitolách celkový vývoj internetové ekonomiky a vliv nových trendů; poskytuje analýzu trhu elektronických komunikací; věnuje se otázkám řízení a transparentnosti v souvislosti s digitální ekonomikou; zabývá se klíčovými trendy dalšího rozvoje digitální ekonomiky v rámci společnosti a ekonomickými a sociálními dopady digitální ekonomiky.

Pracovní skupina E-leaders při OECD

Problematikou digitální transformace veřejné správy se při OECD zabývá tematická pracovní skupina E-Leaders. Členy jsou nejvyšší vládní úředníci odpovědní za digitalizaci veřejné správy v členských a partnerských zemích OECD. V rámci této skupiny zástupci jednotlivých zemí diskutují na politické a strategické úrovni důležité související otázky, určují priority a vyměňují zkušenosti a příklady osvědčené praxe z oblasti digitální veřejné správy.

Aktuálně se pracovní skupina E-Leaders zaměřuje zejména na vznikající strategický dokument „The Digital Transformation of the Public Sector“, který má za cíl zohlednit nejvýznamnější trendy vedoucí k digitální transformaci veřejného sektoru a hlavní politické dopady.

Pracovní skupina E-Leaders spadá pod Výbor OECD pro veřejnou správu (Public Governance Committee – PGC). Výbor PGC zveřejnil v minulosti doporučení ke strategiím implementace digitální veřejné správy . Jedná se o doporučení Rady OECD k digitálním strategiím na národní úrovni, jenž má za cíl přiblížit veřejnou správu občanům a podnikům pomocí 12 základních principů.

Výbor také podporuje vývoj implementačního balíčku, tzv. „Digital Government Toolkit“, který obsahuje i podrobná doporučení, jak mohou členské státy uplatňovat 12 uvedených principů v praxi. Tento soubor vodítek zároveň umožňuje stanovit měřitelné ukazatele digitalizace veřejné správy a sdílet osvědčené postupy jednotlivých zemí pro každou z přijatých zásad.

Přehled o veřejné správě v České republice (Public Governance Review of the Czech Republic, PGR)

Probíhá projekt Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení OECD pro budoucí strategický rozvoj.

Součástí této analýzy budou doporučení OECD, jak zlepšit kvalitu poskytování služeb veřejné správy v každé níže uvedené oblasti se zřetelem na jejich dostupnost, efektivitu řízení a personální zajištění:

  • Strategické řízení a design služeb veřejné správy
  • Podložená rozhodnutí (evidence-based policy making)
  • Veřejná správa na místní a regionální úrovni
  • Lidské zdroje ve veřejné správě
  • Digitalizace veřejné správy

Související odkazy:

Organizace spojených národů (OSN)

OSN vydává pravidelně každé dva roky E-Government Development Index (EGDI), v němž hodnotí rozvoj eGovernmentu na národní úrovni. Jde o kompozitní index složený ze tří komponent:

  1. adekvátní telekomunikační infrastruktura (ITU)
  2. schopnost lidských zdrojů podporovat a využívat ICT (UNESCO)
  3. dostupnost online služeb a obsahu (Online Service Index, UNDESA)

Posledním výstupem EGDI je eGovernment Survey 2022