DIGITÁLNÍ a informační agentura

Mezinárodní spolupráce

DIA spolupracuje v oblasti digitální veřejné správy především s institucemi Evropské unie (EU), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace spojených národů (OSN)

O Evropské unii se více dočtete zde

Aktuální předsednictví v Radě EU: 1.1. – 30.6. 2024 Belgie BEPRES

Nadcházející předsednictví v Radě EU: 1.7. – 31. 12. 2024 Maďarsko

Předsednictví ČR v Radě EU: 1.7. – 31.12.2022 CZPRES

EU – digitální transformace veřejného sektoru                

Vodítkem pro digitální transformaci Evropy je politický program Digitální dekáda, který vychází ze Strategie Evropa 2030 – Digitální kompas a obsahuje konkrétní úkoly a cíle na období do roku 2030.

Zaměřuje se na čtyři oblasti: digitální dovednosti, digitální transformaci podniků, zabezpečenou a udržitelnou digitální infrastrukturu a digitalizaci veřejných služeb. Z oblasti digitalizace veřejných služeb vytýčila strategie takové milníky, jejichž výsledkem bude, že:

  • veškeré klíčové veřejné služby budou dostupné on-line;
  • všichni občané budou mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům
  • 100 % občanů bude mít možnost využívat digitální identitu.

V rámci Digitálního kompasu byl sestaven soubor digitálních principů, jimiž by se mělo řídit evropské digitální občanství. Principy vycházejí ze základních práv a hodnot a jejich úkolem je pomoci vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí. Patří sem například univerzální přístup k internetovým službám, bezpečné a důvěryhodné online prostředí, etické principy pro algoritmy zaměřené na člověka, ochrana dětí v online prostoru a další. Tyto principy budou shrnuty a rozpracovány v meziinstitucionální deklaraci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Tento dokument se následně stane základem budoucích debat mezi občany, technologickými společnostmi a zákonodárci.

K měření pokroku v plnění cílů je využíván monitorovací systém vycházející z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

Pro období 2020-2027 nahradil dosavadní programy evropský finanční program „Digitální program pro Evropu“ (DEP), který je součástí Víceletého finančního rámce pro EU. Cílem DEP je: vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU; vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence; zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti EU; zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti; a rozšířit co nejlepší využívání digitálních kapacit v oblastech veřejného zájmu a společnosti, včetně zavedení interoperabilních řešení v oblastech veřejného zájmu. Více informací o programu zde.

Elektronická identifikace probíhá v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, které je známo pod zkráceným názvem „nařízení eIDAS“ a související právní úpravou oblasti služeb vytvářejících důvěru (el. podpis, el. pečeť, el. časové razítko a další související služby) dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a oblasti elektronické identifikace dle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

Revize nařízení eIDAS (eIDAS2) – Nařízení k evropským peněženkám digitální identity

Dne 20. května 2024 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu. Nařízení definuje evropský rámec pro digitální identitu. Jedním z hlavních přínosů tohoto nařízení, je zavedení tzv. evropských peněženek digitální identity. Bude se jednat primárně o mobilní aplikaci, která uživatelům umožní prokázat svoji identitu a osobní údaje online i prezenčně. Sloužit mají jak fyzickým, tak i právnickým osobám. Evropské digitální peněženky mají přinést uživatelům větší kontrolu nad svými údaji a nad tím, komu svoje údaje poskytnou, jelikož základní vlastností digitálních peněženek je implementace modelu tzv. „user centricity“, kdy uživatel peněženky bude rozhodovat, komu a jaké údaje uložené v evropské peněžence poskytne. Peněženky se mají stát součástí každodenního života a pomáhat řešit řadu běžných životních událostí, a to jak ve vztahu k orgánům veřejné moci, tak ve vztahu k soukromému sektoru. Cílem je, aby bylo možné do peněženek nahrávat nejrůznější údaje a mít je uloženy bezpečně v rámci své peněženky.

Každý členský stát bude mít povinnost zajistit poskytování alespoň jedné evropské peněženky, která se bude řídit harmonizovanými pravidly, a to nejpozději cca do konce roku 2026. Finální termín je však navázán na přijetí implementačních aktů, definujících, jak má ekosystém kolem evropských peněženek fungovat.

Nařízení také rozšiřuje stávající seznam služeb vytvářejících důvěru o čtyři nové služby: vydávání elektronických potvrzení atributů, správa prostředků pro vytváření elektronických podpisů na dálku nebo prostředků pro vytváření elektronických pečetí na dálku, služba elektronické archivace a elektronická kniha záznamů.

Nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU.

Podpora interoperability veřejného sektoru, inovací a rozvoje transevropských digitálních veřejných služeb

V kontextu implementace Nařízení o interoperabilní Evropě, které vstoupilo v platnost 13. března 2024, připravuje DIA spolu s Evropskou komisí a zástupci členských států EU mimo jiné i vodítka pro posuzování přeshraniční interoperability u nových projektů transevropských veřejných služeb. Cílem nařízení je kromě podpory zavádění přeshraničních veřejných služeb, také lepší strukturovaná spolupráce členských zemí a Evropské komise v rámci naplňování cílů Digitální dekády 2030, zavedení opatření na podporu inovací, odborného růstu a sdílení dostupných řešení interoperability. Více informací pro povinné subjekty z České republiky bude průběžně k dispozici zde. Evropská komise připravuje portál Interoperabilní Evropy, který bude k dispozici zde. 

TESTA

DIA plní roli národního koordinátora pro transevropskou síť TESTA, jejímž prostřednictvím probíhá přeshraniční výměna informací mezi orgány veřejné správy České republiky, členskými státy a institucemi EU a Evropského sdružení volného obchodu mimo internet v kontextu společných politik vyžadujících bezpečné sdílení dat. Ve spolupráci s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s. p. přispívá k připojování národních subjektů k síti TESTA přes centrální místo služeb komunikační infrastruktury veřejné správy. 

Problematika přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací veřejného sektoru, která transponuje evropskou směrnici o přístupnosti je u nás legislativně zakotvena v zákonu č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.

Další související odkazy:

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)          

Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj byla založena v roce 1961, sídlo má v Paříži. OECD hraje důležitou roli v koordinaci hospodářské a sociální politiky svých členů. Členské země respektují shodné principy, kterými jsou tržní hospodářství, pluralitní demokracie a dodržování lidských práv. V současné době má 34 členů, Česká republika se stala členem v roce 1995.

DIA zajišťuje spolupráci s Výborem pro digitální ekonomiku při OECD (Committe on the digital economy policy, CDEP) a v pracovní skupině pro digitální transformaci veřejné správy E-Leaders.

Výbor pro digitální ekonomiku při OECD (CDEP)

Výbor slouží pro mezinárodní expertní výměnu informací o informační společnosti v oblasti telekomunikací, informační ekonomiky, informační bezpečnosti a indikátorů pro měření informační společnosti. Výbor je odpovědný za propagaci politik a regulatorních opatření potřebných pro rozvoj internetu, informačních a komunikačních technologií a využití jejich potenciálu, pro rozvoj bezpečné a důvěryhodné digitální ekonomiky. Výbor umožňuje mezinárodní spolupráci mezi členskými státy a koordinaci jejich národních politik.

Výbor vydává hodnotící zprávy a publikace porovnávající rozvoj, trendy a aktuální stav rozvoje digitální ekonomiky v členských zemích. Jedním z přehledů je Digital Economy Outlook, který je vydáván každé dva roky a nabízí komplexní analýzu digitální ekonomiky. Publikace popisuje v pěti kapitolách celkový vývoj internetové ekonomiky a vliv nových trendů; poskytuje analýzu trhu elektronických komunikací; věnuje se otázkám řízení a transparentnosti v souvislosti s digitální ekonomikou; zabývá se klíčovými trendy dalšího rozvoje digitální ekonomiky v rámci společnosti a ekonomickými a sociálními dopady digitální ekonomiky.

Pracovní skupina E-leaders při OECD

Problematikou digitální transformace veřejné správy se při OECD zabývá tematická pracovní skupina E-Leaders. Členy jsou nejvyšší vládní úředníci odpovědní za digitalizaci veřejné správy v členských a partnerských zemích OECD. V rámci této skupiny zástupci jednotlivých zemí diskutují na politické a strategické úrovni důležité související otázky, určují priority a vyměňují zkušenosti a příklady osvědčené praxe z oblasti digitální veřejné správy.

Aktuálně se pracovní skupina E-Leaders zaměřuje zejména na vznikající strategický dokument „The Digital Transformation of the Public Sector“, který má za cíl zohlednit nejvýznamnější trendy vedoucí k digitální transformaci veřejného sektoru a hlavní politické dopady.

Pracovní skupina E-Leaders spadá pod Výbor OECD pro veřejnou správu (Public Governance Committee – PGC). Výbor PGC zveřejnil v minulosti doporučení ke strategiím implementace digitální veřejné správy . Jedná se o doporučení Rady OECD k digitálním strategiím na národní úrovni, jenž má za cíl přiblížit veřejnou správu občanům a podnikům pomocí 12 základních principů.

Výbor také podporuje vývoj implementačního balíčku, tzv. „Digital Government Toolkit“, který obsahuje i podrobná doporučení, jak mohou členské státy uplatňovat 12 uvedených principů v praxi. Tento soubor vodítek zároveň umožňuje stanovit měřitelné ukazatele digitalizace veřejné správy a sdílet osvědčené postupy jednotlivých zemí pro každou z přijatých zásad.

Přehled o veřejné správě v České republice (Public Governance Review of the Czech Republic, PGR)

Digitální a informační agentura spolupracovala spolu se zástupci Ministerstva vnitra a dalších centrálních orgánů a institucí České republiky na tvorbě Přehledu o stavu veřejné správy České republiky, který OECD zveřejnila v březnu 2023. V rámci páté kapitoly zaměřené na využívání elektronických nástrojů veřejné správy a rozvoj klientsky orientovaných digitálních služeb proběhla validace zjištění a doporučení pro oblast rozvoje eGovernmentu v České republice.  Klíčová doporučení OECD pro tuto oblast zahrnují doporučení pokračovat v nastavení gescí jednotlivých aktérů digitální transformace veřejné správy, posílení a zdokonalení koordinačních mechanismů napříč veřejnou správou, akademickým a soukromým sektorem a uživateli digitálních služeb. DIA také přispívá k implementaci doporučení zavádět a lépe využívat centrální a společné metodiky, vodítka, standardy, sdílené nástroje a služby na podporu digitální transformace veřejné správy.

Organizace spojených národů (OSN)

OSN vydává pravidelně každé dva roky E-Government Development Index (EGDI), v němž hodnotí rozvoj eGovernmentu na národní úrovni. Jde o kompozitní index složený ze tří komponent:

  1. adekvátní telekomunikační infrastruktura (ITU)
  2. schopnost lidských zdrojů podporovat a využívat ICT (UNESCO)
  3. dostupnost online služeb a obsahu (Online Service Index, UNDESA)

Posledním výstupem EGDI je eGovernment Survey 2022